Jsou dny, kdy jak se říká nevím, do čeho píchnout. Vím, že toho můžu dělat spousty, ale prostě se mi zrovna nechce. Pak propadám do depresí a říkám si, že život je vlastně úplně nanic a všecho snažení a dělání taky. Někdy to trvá i několik dní, a do toho přicházejí nepříjemné povinnosti, jako třeba chodit do práce, na úřady, a podobně. Přispívá k tomu třeba i nevlídné počasí. Proto mám rád posezení s přáteli a to nejlépe v čajovně. Dlouho jsem žil v přesvědčení, že ve všech čajovnách se podává vodní dýmka a proto jsem do nich před lety přestal chodit. Pak mě ale kamarád vyvedl z omylu a zavedl do zatím dvou čajoven, kde se nekouří vůbec a tam se mi líbí. Sice to chce mít v kapse poměrně vysokou částku, aby se dalo pozdní odpoledne strávit minimálně u dvou kvalitních čajů a navíc když člověku vyhládne, tak ani ten toast nebo kuskus z nabídky není nic levného, ale každopádně to mám rád. Nejraději sedím polštářku u nízkého stolečku na zemi a povídám si na libovolné téma, nebo jen mlčím a i tak se dá relaxovat. Chce to trochu vytěsnit okolní hosty, kteří jsou při naplněné kapacitě čajovny poměrně hluční, ale vždycky je možnost zvednout se a jít jinam.

Kategorie Čajovna

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *