Ke včerejšímu svátku mi popřálo celkem pět lidí. Ne, že bych to od někoho čekal*a, ale i tak se z toho dá více či méně odhadnout, pro koho je moje existence důležitá a taky kdo se nekouká do kalendáře. Nezáleží na tom, ale když se stane, že si na vás někdo vzpomene, je to milé. Takže děkuju všem pěti lidem, kteří si na mě vzpomněli! 🙂 A ti ostatní, nechť se smaží v pekle, hahá! … Ne, to by ode mně nebylo hezké a já vlastně taky zapomínám přát, popravdě to nedělám skoro vůbec, tak proč očekávat od někoho něco, co vlastně nedělám? A jestli je vám na tomto příspěvku něco divného, tak uvažujete správným směrem 😉

Kategorie Sociálno

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *